Národní park Kornati
Souostroví Kornati je tvořeno 150 ostrovy a útesy v jižní části severodalmátských ostrovů naproti Šibenické a Zadarské riviéře. Toto nejčlenitější středomořské souostroví zabírá plochu 300 km2.Jeho značná část je chráněna jako národní park již od r. 1980. Své jméno dostalo po největším ostrově Kornat – podle příkrých skalisek zvaných koruny. Ostrovy bývají přirovnávány k perlám rozsypaným po mořské hladině.
Oblasti dominují krasové jevy tvořené vápenci a dolomity (jeskyně, jámy, doliny) pod mořem. Povrch pevniny je suchý, písčitý a kamenitý, proto zde žijí převážně plazi, ptáci a obojživelníci, na částech ostrovů s příznivou půdou roste vinná réva, olivovníky, fíkovníky, na několika místech najdeme malé borovicové háje. Nedostatek fauny a flóry vynahrazují okolní vody, kde žije asi 3000 druhů živočichů a 350 druhů rostlin.
Kornatské souostroví bylo osídleno již v prehistorické době. Z ilyrského období se dochovalo mnoho pozůstatků čtyřhranných objektů, hradišť a kamenných hromad. Stopy zde po sobě zanechalo i mnoho dalších civilizací – římská, byzantská, benátská a starochorvatská. Nejzajímavější dochovaná památka je byzantská tvrz Tureta z 6. století na ostrově Kornat, která sloužila jako kontrolní věž. Pod tvrzí se nachází středověký kostel Panny Marie z Tarcu. Pozůstatky římských staveb můžeme dokonce nalézt v moři, např. v průlivu Mala Proversak, mezi ostrovy Dugi a Katina, jsou viditelné trosky římské stavby z 1. - 2. století. V minulosti byly zátoky a přístavy využívány piráty. Za 2. světové války sloužily jako úkryt partyzánům. Na ostrově Piškera byla v kostelíku z 16. století partyzánská nemocnice, dnes na jeho místě stojí pomník.
Pro absenci pitné vody není na ostrovech možné trvalé osídlení. Do 18. století tu bylo několik rybářských osad, po kterých zbylo jen několik starých staveb, které jsou zřídka používány novodobými robinsony, rybáři či potápěči. Nejhlubší útes pod hladinou moře mohou potápěči nalézt na ostrově Piškera v 90 metrové hloubce. Nejvíce mořských živočichů lze při potápění vidět u ostrova Rašip. Oblast je oblíbená pro mnohé vodní sporty a nachází se zde i jachtařská škola.
Jedinečnou turistickou atraktivitou ostrovů jsou vyhlídky na vrcholcích, odkud je krásný výhled na národní park a jeho okolí. Nejvyšším vrcholem je Metlina (237 m) na ostrově Kornat. Nejlepší výhled na celé souostroví je z vyhlídky Otočevac na ostrově Piškera. Zajímavostí, kterou lze z vrcholů vidět jsou suhozidi – kamenné zdi postavené ručně bez použití malty, které vyznačují hranice pozemků v celkové délce asi 330 km.
Slavností, která láká mnoho turistů, je procesí na loďkách a člunech k Panně Marii z Taracu. Obyvatelé Murteru a dalších ostrovů míří ke kostelu na Kornatu vždy 1. července na pouť, aby Pannu Marii poprosili o požehnání. Událost je také přehlídkou pestrých lidových krojů a slavnostních kněžských rouch, díky čemuž je jednou z nejkrásnějších slavností v Chorvatsku.
